Úloha nezávislého školství

v evropské společnosti

Deklarace asociací zastupujících nezávislé školství

Memorandum evropské společnosti

Na začátku nového století se institucionální vzdělávání, které představuje základní kámen celoživotního vzdělávání každého jednotlivce, stává klíčem k vytvoření nové Evropy stojící

na vzdělání a kvalitní výchově.

Evropské organizace nestátních škol a další uskupení v rámci EU, jež bojují za právo na vzdělání a jeho rozvoj v Evropě, reprezentují 12 milionů žáků a jejich rodičů. Naše prohlášení je inspirováno uvědoměním si významu školství pro současnou evropskou společnost.

Zároveň bychom chtěli upozornit veřejnost a její politické představitele na výjimečný přínos nezávislého školství pro demokratickou a pluralitní společnost, ať už se jedná o státem dotované školy, smluvní soukromé školy či školy státem nedotované, církevní nebo jiné nestátní školy, všeobecně vzdělávací či odborné.

Školství v nové době

V současnosti se celý svět přiklání k modelu tzv.vzdělanostní společnosti. Nelze předem odhadnout, jak se současný prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií odrazí ve školství a vzdělávání, jisté však je, že dojde k velkým změnám.

Dalším významným faktorem, který se dotýká školství, je globalizace, protože vytváří tlak na sjednocení regionálních a národních hodnotových systémů. Tím se posiluje ekonomická a konkurenční stránka občanské společnosti. Metoda vedoucí k vytvoření integrovaného školství proto musí být nová, dobře vyvážená a nápaditá.

Evropané se nyní poprvé v historii pokouší vytvořit jednotnou, nikoliv však uniformní společnost. Tato nová Evropa má být na rozdíl od minulosti, kdy sjednocujícími faktory byla moc, dobyvačnost a nucená správa, vystavěna na společně sdílených hodnotách.

Nová evropská komunita se opírá o společné evropské občanství, úctu k lidským právům a jejím cílem je vytvoření jednotné společnosti a rovných příležitostí pro všechny.

Spolu s národními měnami se vytrácí i politické hranice mezi zeměmi. Jednotlivé státy si stále více uvědomují své místo v multietnické, multikulturní a nábožensky pluralitní evropské společnosti.

Výsledkem těchto tendencí je všeobecně uznávaný názor, že Evropu je třeba zdokonalovat prostřednictvím výchovy a celoživotního vzdělávání. Tento postoj vede k sjednocování vzdělávacích metod, aniž by se však narušoval vzdělávací systém jednotlivých zemí.

Pluralismus

Evropská společnost se bezesporu vyvíjí jako pluralitní společnost. Tato pluralita představuje jednu ze základních hodnot evropského občanství a je naším nezadatelným právem.

Národní vzdělávací systémy by proto měly vycházet vstříc různým požadavkům a potřebám svých občanů, jak studentů, tak rodičů.

Tímto způsobem bude zajištěna rovná příležitost pro všechny a vytvoří se tak solidní základy pro celoživotní vzdělávání. Zohlednění odlišných potřeb občanů, jakož i volný přístup ke vzdělání napomohou k vytvoření pocitu přirozené jednoty, který nyní nová Evropa potřebuje.

Jednou z forem, která vhodně reflektuje novou společenskou situaci a nabízí odpovídající řešení ve školství, jsou i nezávislé školy. Mají dlouhou tradici, jejich existence je garantována zákony, ústavami a mezinárodními dohodami a nedávno byly zaneseny i do článku č.14 Listiny základních práv a svobod Evropské unie.

Nezávislé školství poskytuje občanům možnost volby typu vzdělávání. Umožňuje jim a jejich dětem nalézt smysl existence a dát svému vzdělání směr a osobní rozměr. V současné době, kdy se mladí lidé všech věkových kategorií utápějí ve vymoženostech nových technologií, je nezávislé školství nezbytným prostředkem k třídění informací a prohlubování znalostí.

Školství v pluralitní společnosti

Vzdělání je prioritou naší společnosti.

Podmínkou rozvoje kvalitní evropské vzdělanostní společnosti je pevný základ tvořený celoživotním vzděláváním a nabýváním nových dovedností, jasnou představou o školství, výuce a učení se, o vědomostech a jejich utváření. Abychom mohli všechny tyto podobně znějící, a přece odlišné součásti vzdělávání v budoucnu rozvíjet, musíme jim nyní maximálně porozumět.

Vzdělávání v nezávislých školách dává přednost rozvíjení celé osobnosti žáka a studenta před výukou holých faktů a před pouhým osvojením si užívání nejnovějších informačních a komunikačních technologií. Studenti se zde učí faktografii, dovednostem i zodpovědnosti, přičemž cílem je vypěstovat v nich úctu k obecně lidským, kulturním a duchovním hodnotám. Pro rozvoj studentovy osobnosti se ukazuje stále důležitější výchova k estetickým kategoriím a bezprostřední zkušenost.

Existence nezávislých škol ve vzdělávacích systémech znemožňuje vzdělávací monopol. Toho jsou si jednotlivé vlády zemí EU dobře vědomy. Díky své adaptabilitě na společenské změny jsou nezávislé školy důležitou součástí každého takového systému.

Nezávislé školství významně přispívá k rozvoji a kvalitě národního vzdělávání jak v otázkách vedení, tak v oblasti pedagogiky. Vyplývá to i z výsledků vzdělávání.

Národní státy by měly ocenit práci nezávislých škol a vyjádřit jim svou důvěru. Je třeba, aby daly jasně najevo, že jsou srozuměny s nezadatelným místem nezávislého školství v národním vzdělávacím systému pluralitní demokratické společnosti.

Autonomie a státní podpora

Z článku č.14 Listiny základních práv a svobod Evropské unie vyplývá, že rodiče mají právo pro své dítě zvolit typ vzdělávání, který odpovídá jejich náboženskému, filosofickému a pedagogickému přesvědčení.

Aby rodiče mohli plně využít svého práva na volbu vzdělání pro své dítě, vlády jednotlivých zemí musí vyjít vstříc potřebám nezávislých škol, uznat je a podporovat.

Pokud se má nezávislé školství zodpovědně ujmout své vzdělávací a sociální role ve svobodné společnosti, musí disponovat odpovídající mírou autonomie a současně být přiměřeně dotováno státem.

Má-li nezávislý sektor plnit požadavky a potřeby občanů, musí být nezávislý v pedagogických otázkách a mít volnou ruku při vytváření alternativních vzdělávacích programů. Nezávislá škola musí mít zákonem upravenou možnost dohlížet na vlastní organizaci a formování osobností pedagogů.

Je nezbytné, aby stát v rozumné míře nezávislý sektor dotoval. Evropský parlament o tom rozhodl již 14. března 1984, ale vlády členských zemí v tomto směru zatím příliš nepokročily.

Cíle a plány do budoucnosti

Přáním nezávislého školství je přispívat ke kvalitě vzdělávání ve všech školách a pro všechny studenty jednotlivých zemích a celé nové pluralitní Evropy, jejíž jsme součástí. K tomu se upínají naše snahy a to je také základem našich budoucích aktivit a oddanosti věci. Věříme, že vlády a občané Evropy ocení naše místo ve společnosti a jménem budoucích generací nám pomohou zlepšit a znásobit náš podíl na vzdělávání.

V Bruselu 12. září 2002

Carlos Díaz-Muñíz, Simon Steen Per Kristensen

ECNAIS (European Council of National Associations of Independent Schools)

Alvaro Fernández, CADEICE (Confédariton d´Associations d´Ecoles Independantes des Communatés Européennes)

Etienne Verhack, CEEC Comité Européen pour l´Enseignement Catholique)

Ulrich Klemens, CoGREE (Coordination Group for Religious Education, IV (International Association for Christian Education)

Detlef Hardorp, ECSWE (European Council for Steiner Waldorf Education)

Ingo Krampen, EFFE (European Forum for Freedom of Education)

Gregorio Romera, FUNDEL (Fundación Europea Educación y Libertad)

Miguel Angel Sancho Eugenio Gill

OIDEL (Organisation Internationale pour le Développement de la Liberté d´Enseignement)